Program Začít spolu

Začít spolu

O PROGRAMU ZAČÍT SPOLU

Začít spolu je velmi propracovaný vzdělávací systém, který je vhodný pro každé dítě. Vychází z konstruktivistického pojetí vzdělávání, staví na humanistických a demokratických principech ve vzdělávání, při bezpodmínečném uplatňování pedagogického principu zaměřeného na dítě (pedocentrismus).

V ČR působí Začít spolu od roku 1994 a od roku 2004 je součástí Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a dosahuje vynikajících výsledků.

Je zpracován na základě poznatků o fungování dětského mozku… (víte, že do věku 6let se utváří 85% osobnosti?)

 

K ČEMU VZDĚLÁVÁNÍ V PROGRAMU ZAČÍT SPOLU SMĚŘUJE, CO DÍTĚTI NABÍDNE: 

  • vše důležité pro to, aby se umělo vyrovnávat se současností i budoucností
  • vyrovnávat se se změnami a přijímat je
  • nést za svou volbu odpovědnost
  • být tvořivé
  • rozpoznávat problémy a řešit je

JAK TOHO DOSÁHNEME?

  • podporujeme je v tvořivosti, učení, samostatnosti, zvídavosti
  • známe dítě, jeho vývoj, slabé i silné stránky
  • známe principy jeho vývoje
  • podporujeme dítě s ohledem na jeho osobnost a zvláštnosti
  • úzce komunikujeme a spolupracujeme s rodinou
  • umíme dítěti nabídnout pestré činnosti
  • vedeme děti prožitkem, neboť takto má trvalejší hodnotu

CO K TOMU VYUŽÍVÁME?

  • zejména spolupráci s rodiči
  • uvědomělé pedagogy, kteří se neustále vzdělávají
  • podnětné prostředí

CÍLE A PRINCIPY PROGRAMU ZAČÍT SPOLU:

  • Program usiluje o to, aby si děti samy  budovaly  základy pro postoje, znalosti a dovednosti důležité pro člověka, který se bude vyrovnávat s nároky a problémy současnosti i budoucnosti.
  • Připravuje děti na to, aby se v budoucnu aktivně zajímaly o učení, uměly se samy a efektivně učit, učení je bavilo a nebylo pro ně spojeno s nadměrným stresem.
  • Vyzvedává, oceňuje a podporuje vývoj charakterových vlastností a rysů osobnosti, které budou moci uplatnit i v životě – odpovědnost, rozhodnost, cílevědomost.
  • Podporuje zdravý, harmonický, psychický i tělesný vývoj dítěte.
  • Děti jsou vnímány jako individuální osobnosti, účastnící se procesu výchovy a vzdělávání, jako aktivní subjekty
  • Pedagogové využívají silných stránek dítěte pro motivaci a efektivní učení. Posilují slabé stránky dítěte k tomu, co dítě ještě nezná a nezvládá.

DĚTI JSOU PODPOROVÁNY V TĚCHTO SCHOPNOSTECH:

  • přijímat změny a aktivně se s nimi vyrovnávat
  • kriticky myslet a umět si vybírat, nést za svou volbu odpovědnost
  • rozpoznávat problémy a řešit je
  • být tvůrčí, mít představivost
  • sdílet zájem a odpovědnost vůči společenství

HLAVNÍ PRINCIPY PROGRAMU ZAČÍT SPOLU:

A)  Prostředí třídy

  • Prostor třídy je uspořádán tak, aby vznikla tzv. centra aktivity. Svou velikostí, umístěním a vybavením stimulují děti ke hře, činnostem a práci.
  • Děti mají možnost uchýlit se do klidného koutku a neúčastnit se společných činností.
  • Mají možnost uplatnit svou vlastní tvořivost a samostatně tak dojít k vlastnímu poznání, všemi smysly.
  • Děti si mohou vybrat činnost, kterou zvládnou, materiál a pomůcky.
  • Zároveň jsou vedeny k rozhodnosti, vytrvalosti a zodpovědnosti – setrváním v dané činnosti, dokončení práce a samostatným úklidem pomůcek.
  • Děti řeší možné, vzniklé konflikty samostatně. Pedagog pouze přihlíží a na požádání dětí poradí jak konflikt řešit.V programu Začít spolu je individuální přístup realizován dvěma základními prostředky:

B)  Individuální přístup ke každému dítěti

  • pozorováním
  • tematickým (projektovým) plánováním (vychází z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí)

Pozorování a plánování pak vytvářejí předpoklad k tomu, aby se individuální přístup projevil ve všech oblastech života třídy, v jejím uspořádání, vzhledu, v denním rozvrhu činností dětí,     v nabídce materiálů, v přístupu k dětem a komunikaci s nimi, v hodnocení výsledků, ve spolupráci s rodinou. Jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti.
Děti mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru. Denní řád  je dostatečně pružný, umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí, na jejich aktuální či aktuálně změněné potřeby.

C)  Integrované učení hrou

Podstata integrovaného učení spočívá v tom, abychom spolu s dětmi ve školce vytvořili prostředí, kdy při jedné přirozené činnosti či hře, může dítě rozvíjet všechny své schopnosti, dovednosti a znalosti.
Cílem pak je, abychom umožnili dětem poznávat, že všechny jevy a věci jsou navzájem propojeny a tvoří jeden celek.
Obsah vzdělávání není rozdělen na jednotlivé výchovné složky s vědomím, že předškolní vzdělávání zasahuje vždy celou osobnost dítěte v jeho rozvoji.

 

D)  Aktivní účast rodiny

Program Začít spolu vychází z předpokladu, že při výchově dítěte má rodina primární a nezastupitelnou roli.
Proto je důležité nabídnout rodinám dětí možnost spoluúčasti při výchově v MŠ a také je při ní povzbuzovat – přičemž podstatná část kontaktů mezi školou a rodinou bude neformálního charakteru. Spoluúčast rodičů v programu může probíhat mnoha způsoby. Jsou jimi například:

  • spolupráce rodičů na tématech, třídních vzdělávacích plánech
  • návštěvy doma například při potřebě adaptace
  • tvorba individuálních plánů pro děti
  • půjčovna knih a hraček
  • pomoc při akcích pro děti (zahradní slavnost, karneval, výlet, sportovní den…)
  • neformální setkávání na půdě MŠ

Celý program Začít spolu je koncipován na základě vzájemné tolerance, děti jsou vedeny ke zdravému životnímu stylu, odolnosti vůči stresům a zdraví škodlivým vlivům, které mohou vést ke zneužívání a závislosti na návykové látky.

POPIS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

  • Vzdělávání je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytnou, vyváženým poměrem spontánních a řízených aktivit.
  • Specifickou formou představuje didakticky zacílená činnost, ve které pedagog s dítětem naplňuje konkrétní vzdělávací cíle formou záměrného i spontánního učení.
  • Toto učení zakládáme na aktivní účasti dítěte, založené na smyslovém vnímání, prožitkovém a interaktivním učení, zpravidla ve skupinách a individuálně.
  • Omezujeme učení předáváním hotových poznatků a slovních poučení.
  • Všechny činnosti obsahují prvky hry a tvořivosti.
  • Ve vzdělávání mimořádně nadaných, talentovaných dětí nabízíme další aktivity formou zájmových kroužků
  • Individuálních vzdělávacích plánů využíváme také k rozvoji dětí s odkladem školní docházky
  • Učitelky s dětmi pracují podle tematických plánů
  • Ve vzdělávání dětí upřednostňujeme rozvíjení smyslového vnímání jako základu veškerého přirozeného poznávání a denně se věnujeme též prevenci vadné výslovnosti – zařazováním jazykových chvilek, rozvíjením komunikativních dovedností dětí.
  • Z pedagogického hlediska jde o program pedocentrický – zaměřený na dítě a na vytvoření prostředí, které by pro něj bylo přirozené (tzv. neohrožující).
  • Formy učení jsou založené na interaktivním procesu učitel – dítě, dítě – dítě, na prožitkovém a kooperativním učení s využitím všech dostupných pomůcek, které jsou k dispozici dětem tak, aby byly co nejméně závislé na pomoci dospělých.
  • K tomuto učení je také přizpůsobeno prostředí jednotlivých tříd, které je motivující a  zároveň respektující psychohygienické požadavky na osobnost dítěte. (tzv. neohrožující prostředí)

TEORETICKÁ VÝCHODISKA

Ve svých výchozích principech v sobě spojuje moderní poznatky pedagogické a psychologické vědy s osvědčenými vzdělávacími postupy, k nimiž se zejména evropská pedagogika dopracovala v průběhu svého vývoje:

  • učení Komenského
  • myšlenky a praktické zkušenosti reformní pedagogiky
  • pedagogická koncepce Marie Montessori
  • Daltonský plán
  • John Dewey – představitel pragmatismu
  • osobnostně rozvíjející model C. Rogerse
  • poznatky o fungování mozku a procesech učení obsažených v dílech Piageta, Vygotského, Eriksona, Gardnera atp.
  • V oblasti spolupráce s rodinou vychází Začít spolu z amerického programu Head Start atp.).Pedagogická koncepce Marie Montessori

Pedagogická koncepce Marie Montessori

  • Připravené prostředí „děti potřebují jiné prostředí než dospělí“ => utříděné/ zorganizované prostředí pro učení
  • Dostupnost materiálů- samostatnost, nezávislost
  • Respektování senzitivní fáze
  • Pozorování
  • Individuální přístup a čas

Daltonský plán
(Helena Parkhurstová)

  • podpora aktivní práce dětí, centra aktivity
  • samostatnost, zodpovědnost, individualizace, spolupráce
  • penzum úkolů
  • volba: pořadí, úkolu, tempa, místa,…,
  • učitel v roli poradce atp.

John Dewey

  • Učení na základě vlastní zkušenosti
  • Aktivní učení, které vychází ze zájmu dětí
  • Propojení učení s reálný životem, aplikace poznatků do života
  • Princip kontinuity: každá nová zkušenost je ovlivněna zkušenostmi předchozími
  • Hlavním úkolem školy je naučit jedince přizpůsobit se změnám

Osobnostně rozvíjející model C. Rogerse

  • výuka zaměřená na žáka
  • Důraz na rozvoj vlastního potenciálu dítěte
  • Výchova a vzdělávání dítěte je založena na porozumění, bezpodmínečném přijetí dítěte, uznání a empatickém naslouchání – bezpečné prostředí
  • Úcta k dítěti, respekt a důvěra
  • Orientace na vnitřní aktivitu, tvořivé síly (myšlení), vlastní prožitky a zkušenosti
  • Odpovědnost za vlastní učení
  • Proces učení je stejně důležitý jako výsledek
  • Učitel v roli průvodce na cestě poznávání

Poznatky o fungování mozku a procesech učení obsažených v dílech Piageta, Vygotského, Eriksona, Gardnera atp.  

  • Piagetova teorie kognitivního vývoje dítěte, celostní přístup
  • Vygotsky- zóna nejbližšího vývoje, činnostní učení, sociální interakce
  • Erikson- vývojová psychologie, 8 věků člověka (osm fází psychosociálního vývoje)
  • Gardnerova teorie mnohačetných inteligencí

V oblasti spolupráce s rodinou vychází Začít spolu z amerického programu

  • Zapojení rodin do výchovy a vzdělávání Program rané péče
  • V USA -federální program pro podporu sociálně znevýhodněných dětí. Program pro výchovu a vzdělávání dětí v období předškolního a mladšího školního věku (Začít spolu/Step by Step ) zpracovala organizace Children´s Resources International (Washington D. C.) společně s týmem dalších odborníků a pod záštitou Střediska dětského rozvoje při Georgetownské univerzitě (přelom 80. a 90.let 20. století)